26.01.2013 | 18:47

25.1.

Ihned po probuzení.. ..vyčuraní, snězení oplatku a poleptání žaludku jahodovým sirupem zahlásilo moje tělo stav nouze, neboli potřebu odpočinku. Nedbal jsem výstrah a vyrazil na krátkou čtyřicetikilometrovou etapu do města Coyhaique, které je vlastně hlavním městem zdejší Patagonie. Tahle v uvozovkách krátká etapa mi ale vzala poslední zbytky sil. Motal jsem se po cestě jako opilec, byl jsem sám na sebe protivnej.. což je vlastně div světa a očima jsem připisoval kilometry. Ty se připisovaly opravdu skvěle, neboť cesta vedla pořád nahoru a já si tak poklusem hlemýždě mohl prohlížet malebnou krajinu. Alespoň že tak. ... celý článek

25.01.2013 | 18:35

24.1.

Budíček uprostřed návsi.. ..bylo před devátou a stejně jsem byl vzhůru jako první ve vesnici. Mraky se převalovaly přes hory, stejně, jako se převaloval můj žaludek. Zabalil jsem svých pět švestek s umíněním, že neodjedu, dokud nevyžebrám café. Na jednom z domů pobitých deskami čněl nápis Caffeteria a cedulka otočená na Otevřeno. Vniknul jsem tedy dovnitř, usednul a čekal. Po desíti minutách jsem začal chodit po domě a volal jsem, chtíc své café.. Už už jsem chtěl odejít, když přišla paní v županu, pustila si televizi, zeptala se mně, čeho že žádám a bylo vymalováno. Dostal jsem své cafe, paní dočučela na seriál, dorazil zbytek dědiny na besedu a já se cítil, jako u tety za Prahou. ... celý článek

24.01.2013 | 19:18

23.1.

Sakra co to je? ...asi taková byla moje reakce na pošmournou oblohu po vystrčení kebule ze stanu. Muselo to přijít... prostě, muselo. A bylo to i předpovězeno. Oholil jsem tedy svůj ksichtik, aby po něm lépe sjížděly příležitostné kapky, čmajznul jsem v místní kuchyni trošku jaru a toaletního papíru (neměl by být k maní i toazimní papír?).. a rozloučil se s jezerem koupelí. Dno jezera bylo poseto sladkovodními slávkami... což značilo čistotu vody vhodnou pro kojence, tudíž se do takové vody nečůra... to by byl hřích. Což sakra neznamená, že jinde čůrám! ... celý článek

23.01.2013 | 20:57

22.1.

Rozpolcená a přerušená dřímota u dědečka na statku.. ..měla za následek dnešní celodenní únavu, kdy tělo před každým kopcem zvedalo červený prapor a hlásilo stav nouze. Důvodem přerušeného spaní byl náhlý ruch kolem mého stanu uprostřed široširé tmy. Když jsem vykouknul ven, stáli před stanem dva. Beran a pes. ... celý článek

22.01.2013 | 21:10

21.1.

Dnešní etapa měla být ultra důležitou.. ..chyběl mi jen osmdesáti kilometrový úsek, abych se napojil na svoji cestu snů, na cestu, kvůli které jsem vůbec do této řiti vyrazil.... Carretera Austral, neboli cesta odnikud nikam v posledním ráji světa. ... celý článek

21.01.2013 | 18:41

20.1.

Nikterak jsem ráno nespěchal.. ..o desáté měli otevírat bar s wi-fi, ve kterém jsem seděl již včera večer na kávě a jednoznačně jsem jej označil za to nejlepší, co jsem na cestě poznal. Rodinná atmosféra, skvělé café... a navíc mi občas něco podšoupli, jako pozornost podniku..., což je něco, čím si mne koupí v každé hospodě na věky. Jelikož jsem tedy nespěchal, provedl jsem v řece Kansas ranní hygienu spojenou s metáním kotoulu pod vodou a poté následoval přesun do městského parku z důvodů vaření omelety s párkem. Původně to měla být večeře u řeky, ovšem místo, které jsem našel stálo za prd a navíc, ze tří vajec jsem dovezl v pořádku jen jedno... zbytek se líně přelíval v sáčku a ještě na slunci. Počkat do večera, tak věřím že ze sáčku vyleze kohout. Vařil jsem tedy po dlouhé době amoletu a přisedla si ke mne paní. Pořád na mne mluvila a já se ji snažil vysvětlit, že od pozdravu ji nerozumím už ani slovo. Nenechala se odradit a meldovala dál a dál. Po předvčerejší zkušenosti z El Bolsonu jsem měl strach, že si někdo zase myslí, že jsem něco čmajznul.. Navíc jsem pojal podezření, jestli ta babice nečeká na moji amoletu. Ostražitost stoupla na dvěstě procent a kdyby se jen přiblížila k moji plotně - zabil bych ji parkovou lavičkou. Paní sice vstala, ale jen proto, aby mi předala výtisk "Strážné věže" a požehnání od Jehovy. Nevím, čím jsem si tuhle ranní mši zasloužil, zda-li to bylo mým utrmáceným vzhledem, nebo kterak viděla jak klohním neznale vajíčka. Tak či tak děkuji za slova a amen, matko... ovšem od vajec dál! ... celý článek

La Paz
Antofagasta
Santiago
Temuco
Bariloche
Puerto Montt
Cochrane
Porvenir
Ushuaia
6 750 Km
Pavel už je v cíli a celkově našlapal

Copyright © 2012 Patagoniabike.cz