16.02.2013 | 19:36

14.2.

Ihned po probuzení.. ..ustanovil jsem si dva dny volna. S výhledem na široširou Magallanesovu úžinu jsem sám sobě přitakal a vylízal dno od kelímku dulce de leche. Je strašlivá zima, tělo potřebuje krapet klidu, mám čas a stejně musím počkat na loď. A kde jinde tohle všechno přečkat, než v největším městě jižní Patagonie - Punta Arenas. V informacích mi poradili, že kemp ve městě není, ale ať zkusím hostel Independent, ten prý má malý dvorek a trpí se tam stanování. Dorazil jsem tedy na místo a zděsil se z prostoru pro stan. Bylo jediné volné místo a byl jsem varován, že do desíti minut bude klidně zabrané.... a tak jsem jej zabral já. Sice s hlavou ve psí boudě a nohama na studni, ale lepší než nic. Dva dny to nějak přečkám.

Nejdůležitější bylo zajít na náměstí a políbit palec indiána na soše nějakého arcivévody. Kdo totiž palec indiána políbí, zajisté se do Patagonie vrátí, jak praví legenda. Je jasné, že palec byl ožužlaný na cimpr campr ze všech stran a na mne zůstalo, abych to po všech slíznul... taky ze všech stran. Dal jsem věci do chorvatské čistírny, neboť jen tam mi rozuměli, když jsem jim předával smrduté prádlo se slovy - bůh stůj při vás. Usmáli se a šli přikoupit desinfekci. Zbytek dne jsem se jen coural po městě a přístavu a koštoval v civilních hadrech všechny pochutiny místního kraje.

To v pátek jsem sehnal šoféra, který mne odvezl okouknout tučňáky do zálivu Otway. Nebyla to největší kolonie, to bych musel jinam a asi bych se nedoplatil..., ale tihle mi stačili. Při pohledu na vichrem bičována a promrzlá zvířata jsem si uvědomil, jak je mi vlastně dobře. No počkám si do zítřka, až se mnou vyrazí loď směrem k Ohňové zemí. Jestliže vichr srazí teplotu k nule, obávám se, že tam dole na mne čeká Belzebub!

La Paz
Antofagasta
Santiago
Temuco
Bariloche
Puerto Montt
Cochrane
Porvenir
Ushuaia
6 750 Km
Pavel už je v cíli a celkově našlapal

Copyright © 2012 Patagoniabike.cz