30.01.2013 | 18:41

28.1.

Déšť mi šustil o stan.. ..no nebyl to déšť, bylo to jen takové lechtání. Už jsem se bál, že začíná obávaná plískanice a chujovo, které se má vynořit za každým rohem. Zapelešil jsem se tedy do neskutečně teplého spacáku, kvůli kterému povraždili snad dvě generace hus a podřimoval, dokud slunce kolem deváté ranní nešimralo. Takhle mi to radili místní. Počasí je tu natolik ošidné, že když si myslíš, že to stojí za prd.. tak dělej co zrovna děláš a zůstaň kde zrovna jsi... ono to přejde. Ještě že tohle pořekadlo neznají u nás doma. Většina chlapů by zůstala v hospodě, být by se na ně pouze vysrala moucha.

Začal jsem se z bezvětrného počasí prodírat ku styčnému bodu na trase - k jezeru generála Carrery. Jde o největší jezero v Chile a zároveň o nejhlubší modrou louži na americkém kontinentu. Jediným problémem je, že o jezero se dělí Chile s Argentinou a ta samozřejmě odmítla uznat název a změnila jej na Lago de Buennos Aires. Jak vidno, jedno jezero, dva názvy.. a turista v tom plave jako štika. Ono, název jezera není jediné, v čem tkví řevnivost dvou zemí. Je to taková fůra věci, že nevraživost je tu z lidí cítit , jen padne zmínka na protější stát. Byť se musí přiznat, že oba jsou stejně pro turistu - jak krásou, tak finančně. Tohle bude spíše ořech z historie a ten se těžko louská. Obě země mají prý největší problém s odlehlou oblastí jižní Patagonie, kde v některých místech nebylo a není v možnostech člověka provádět kontrolu hranice. Obě země jsou z toho na pokraji zhroucení, neb si myslí, že zrovna tato odlehlá místa jsou rájem překupníků všeho možného... od hašiše až po mávající kočky z Číny. Po zkušenostech s minovými poli na hranicích s Bolivijí, kdy do luftu lítali pouze potulní psi se naštěstí tato verze v Chile zavrhla. Argentina prý má zase v plánu superinteligentní systém kamer umístěny v neprostupných lesech. Šmarjaaa, já chci vidět toho IT specialistu, kterak mu vypadne signál na kameře 342 a tak si obleče maskáče, vezme jídlo na tři dny a vyrazí hledat do lesů jelena, kterému naimplantovali kameru pod ocas. Když už jsme v tom, není od věci pustit ministrům obou zemí Krakonošské poudačky. Možná by je zaujala sojka bonzačka, která Krakonošovi práskla všechno, včetně nemanželských děti Kuby i hajného. Možná by odkoupili párek do Patagonských lesů.

Když jsme u lesů: Pablo Neruda - zdejší politik a básník. Chlapík, kterého milovala a dodnes miluje celá Chile. Chlapík, od kterého zná každý chilanos alepoň jednu báseň s lehkym naznkem Karla Kryla. Chlapík, který má v obýváku nad krbem Nobelovu cenu. Legenda, kterou každému chilanovi předkládám jako uprchlíka z Československa, přičemž na mne každý místní civí, jako na vegetariána co smaží karbanátky. Asi to fakt nebude pravda,.. ale to jméno! Neruda! Možná to na místní působí stejně,jako kdyby mi na Florenci vtloukal do hlavy chilan, že Bob Marley pocházel z Čáslavy. Tak tenhle Pablo Neruda kdysi napsal, že: "kdo nikdy nebyl v chilském lese, nezná tuhle planetu". Dávám mu za pravdu. Zapoměl ovšem zmínit, že když se rozděloval jihoamerický kontinent a půda v tomhle zapadákově se nabídla k obdělání, měli na ní právo jak místní, tak argentinci. Prostě, kdo dřív přijde, ten dřív mele..Jelikož to ale měli argentinci přes hory, tak jim to trvalo logicky déle, tudíž místní tady již byli nasáčkovani a aby si vše pojistili, tak vykáceli co jim stálo v cestě, aby bylo jasno, kdo se tu pase. Desetitisíce pabuků chilských a jiných stromů pouze osekali a nechali ležet na pastvinách bez povšimnutí. A tak tu leží již přes století, kam až oko dohledné. Jsou oblasti, kde je uklizeno, oblasti, kde stromy leží na kopcích a mezi tím se honí jelení. Argentinci ale dodnes drtí mezi zuby, že území mělo být jejich a v tom tkví další kámen úrazu. Možná, že kdyby tehdy nesli přes hory naboso či v sandálech, tak to stihnuli. Chile ovšem tuhle devastační ekologickou ránu oplakává a snaží se chránit co se dá. Moc se ji to ovšem nedaří, neboť dostala cenu za nejmíň ekologickou přírodní velmoc, díky přetrvávající snaze zaplantat do Patagonie elektrárny na řeku Baker, nebo rio Futa.. Místní již deset let sepisují petice a cpou mi do kapes letáky s výstražným "Patagonia-Síň Represas". O.K, povídám jim... já to předám našemu starostovi a on s tím zkusí něco udělat!

Jsem se rozepsal o tom, co jsem letmo pochopil z povídání starého pana v infocentru. Tudíž, jestli kecám, tak jsem to špatně přeložil:-). Celodenní cesta kolem blankytného jezera Carrera vs Buennos Aires naprosto vyčerpala. Nebylo kam ulehnout, tudíž jsem na drzo odháčkoval plot pastviny a ustlal si přímo na pláži. Měl jsem před sebou možná poslední přírodní koupel, neboť jezero se zdálo být teplejší než řeky. I tak jsem se zimou zcvrknul na velikost Aťky Janouškové a ječel u toho jako svišt. Pojídal jsem špagety při vycházení měsíce nad vrcholky hor... a na takovouhle žranici se nezapomíná!

La Paz
Antofagasta
Santiago
Temuco
Bariloche
Puerto Montt
Cochrane
Porvenir
Ushuaia
6 750 Km
Pavel už je v cíli a celkově našlapal

Copyright © 2012 Patagoniabike.cz