21.05.2012 | 09:54

Přesně týden mi chybí do srdečního testu..

..ono, není srdeční test jako srdeční test. Někomu stačí, že mu jeho milá napíše po čtrnácti dnech z Palerma pohled se slovy „ chybíš mi bobánku“ a je z toho srdeční test. To já mám na mysli něco jiného. Celá moje další cesta měla a má od samého počátku jiné startovní místo, než jaké je uvedeno na stránkách. A sice bolivijský La Paz. Santiago de Chile je vlastně druhou,  přestupní stanicí – a to v případě, že neprojdu „srdečním testem“!! Odstartovat v bolivijském La Pazu totiž znamená, začít cestu ve výšce bezmála 4000m nad mořem a pokračovat přes Altiplano do skoro pěti tisíc metrů. Pět tisíc metrů, mám vlastně z domu do Přerova. Nebo za Majetín. Což je vlastně prd. Ovšem těch pět tisíc, když se zvedne nahóru, ..tak už se Vám motá kebule, pletete nohama, z každého otvoru Vám vytéká nějaká tekutina, melete hubou naprázdno a dýchá se Vám tak špatně, jako když Vás v dětství dusil starší bratr za to, že jste mu přetrhli kazetu s Bee Gees. Tak tohle se může stát,….a nemusí. Tělo totiž na výškovou nemoc reaguje u každého jinak. Zatímco jeden volá mamince již na vrcholu sjezdovky v Čenkovicích, druhý může honit motýly v šesti tisících na Kavkaze. Já tudíž odmítám uvrhnout své tělo do stádia přirozeného procesu  a podrobím se zátěžovému testu u odborníka. Test bude trvat dva dny a řekne zhruba toto: „ zapomeň na Altiplano“, „ klidně si dej to pošahané Altiplano“, nebo „ ..sestro, pacient pláče a volá maminku. Vyhoďte ho“ !!

  Start v bolivijském La Pazu bude mít za následek nucenou aklimatizaci. Což jsou zhruba čtyři dny v baru U Čtveráka na hlavní třídě. Samotné Altiplano je náhorní plošina, kam se vydává člověk jen zřídka a ti kdož v této výšce žijí jsou napůl blázni, napůl přežvýkavci koky a napůl lamy – což máme dohromady již tři půlky:-). Těch tisíc kilometrů přes Altiplano v bláznivé výšce, přes úžasná solná jezera, sopky a všudypřítomný vítr, prach a kamení bych měl zakončit sjezdem na poušť AtacamaChile. A to zrovna v době, kdy tudy bude prohánět Loprais svoji Tatru na Rallye Paříž – Dakar. Budu – li tedy padat z výšky 5000 metrů k moři, půjde o nejdelší sjezd v mých dějinách, což také znamená nejvíce sežraných much v mých dějinách. Jestli poté budu muset brzdit kvůli nějakému blbému rallye v půli sjezdu – budu tak, ale tak nasrané – že je vlastně dobře, že si ten test na srdce dělám. Tudíž prosím – držte palce. Už jen týden!!

P.S – Jelikož vím, že máte rádi fotky – malá ochutnávka plánovaného přejezdu Altiplana.

 

La Paz
Antofagasta
Santiago
Temuco
Bariloche
Puerto Montt
Cochrane
Porvenir
Ushuaia
6 750 Km
Pavel už je v cíli a celkově našlapal

Copyright © 2012 Patagoniabike.cz